Květen 2014

Štěňátkům jsou čtyři dny...

13. května 2014 v 4:37 Aktuality
Asi bych měla napsat nějaké podrobnosti, jak tu bývá zvykem vždy, když se u nás odehraje taková radostná událost, jako třeba narození nových ničitelů. Porod proběhnul naprosto hladce, bylo to rychlé, nekomplikované, Vitka si uměla se vším velmi dobře poradit, takže nebylo potřeba žádné pomoci ani zásahů. Trochu horší to bylo druhý a především třetí den, kdy Vituli teprve došlo do čeho se to vlastně namočila a začala dělat jako že žádná štěňata nemá, že to není její a že se tím vůbec nebude zaobírat. Tenhle prudký hormonální útok na nezkušenou samičku mě sice maximálně vyvedl z míry, ale naštěstí celkem brzy pominul a tak zhruba o sobotním poledni se Vitka proměnila z rozmazlené fajnové dámičky v supermatku. Nutno říct, že to vzala opravdu velmi vážně a od štěňat se prakticky vůbec nehne. To mě jako dost překvapilo, protože třeba Joy je opravdu výtečná matka, ale takhle pořád, tedy celý den, se čtyřdenníma štěňatama nikdy neležela a když zašustil třeba pytlík s bonbónama, nebo se loupal salám, měla slabší štěňata letecký výcvik a silnější posilovací trénink.
To Vitka ne, ta je v porodnici doslova přibitá ať se děje co se děje a rozmazluje si ty svoje válečky tak, že kdyby byla ještě na světě moje máma, dala by jí přednášku, jako kdysi mě, když jsem coby zralá matka po třicítce porodila syna Jakuba a měla ho furt přisátýho na prsu a když ne na prsu, tak uvázanýho na sobě v šátku... tehdy se velice pohoršovala a neustále mě upozorňovala, že si na sebe pletu bič... je fakt, že když občas potom bylo potřeba udělat něco bez toho outěžku, že to bylo dost peklo, ale vysvětlujte to čerstvým matkám...
No, takže Vitka je báječná máma, dělá teď s oblibou i věci, které v prvních dnech razantně odmítala, třeba olizování štěněcích prdelek ( to jsem teda mami svým dětem nedělala, víš... ) a vůbec, probíhá to všechno velmi harmonicky.
Když už jsme u toho opečovávání... vždycky mě hrozně baví pozorovat, jak ty psí matky při tom masírování bříšek a zadečků postupují zákeřně a nekompromisně... vemte si to... kolik úsilí takové malé, slepé štěně stojí urvat si slušnej cecík, přisát se na něj, uhájit si ho před ostatními buldozery z vrhu... a po těchto zdárně provedených úkonech to štěně tahá, poctivě to rve, to vemínko, aby se po té fušce dočkalo kýženého mléčného toku a najednou...
... najednou jazyk...
Máminýmu jazyku je naprosto šumák, kolik úsilí stálo to mládě přisát se k tomu (nejlepšímu) cecku, mámin jazyk to štěně různě obrací, nadzvedává, nezřídka i úplně odtrhává od mléčného pramene... reakce štěňat jsou různé, některá nahlas protestují, některá tiše a zarputile drží - dělejte si se mnou co chcete, já se prostě nepustím - některá očistnou proceduru strpí v klidu a vrátí se pak k započaté práci (to jsou výjimky). To jeden náš pejsek z tohoto vrhu (jednička) tuhle stál dobrých šest vteřin na hlavě, když mu matka čistila prdelku, ale cecek urputně držel dál.
Zajímavé také je pozorovat reakce čtyřdenních štěňat na návrat matky z venčení. Je naprosto lhostejné, jestli si před jejím odchodem zrovna napucli břicha k prasknutí a tedy by teoreticky měli být aspoň dvě hodiny v bězvědomí, přijde-li matka do pelechu, štěňata se okamžitě probírají z mrákot a nastává horečná akce "dneska jsme ještě vůbec nejedli"
Takže toliko z projevů našich čtyřdenních štěňat. Samozřejmě krásných štěňat. Nejhezčích štěňat, protože přeci našich štěňat.
A teď k oficialitám a dalším záležitostem... předně bych měla jednu malou, ale důležitou úvahu...
... štěňátka jsou v tuto chvíli v podstatě zadaná až na jednoho kluka. Jeden pejsek je ještě volný. A tím se dostávám k tématu, které je v poslední době (ono tedy bylo vždy, ale teď nějak ve větší míře) hodně palčivé...
Stejně jako ostatní chovatelé, i já mám velmi mnoho zájemců na štěňata, ale bohužel, každý chce fenku a nejlépe zlatou. Fenky se mi narodily dvě a kolik lidí se na mě obrátilo se žádostí o fenku ani nepočítám, ale v evidenci jsem jich měla pět. Na všechny se tedy nedostalo. Snažila jsem se těm lidem nějak pomoci a doporučit jim jiné chovatele, u kterých se fenky narodily, ale bohužel, je to všude stejné - fenky jsou hned zadané a kluci zbývají. Těžko říct, čím se pejskové tolik provinili, že je o ně tak malý zájem. Dá se pochopit, že zájemce chce fenku, protože má třeba chovatelské ambice, tedy by si přál odchovávat štěňata a vůbec se v budoucnu věnovat chovu. Jenomže, co si budeme povídat, takových zájemců s takovou představou je velmi málo. Většinou si štěňátko chtějí koupit lidé, kteří ani neuvažují nad tím, že by s pejskem absolvovali nějakou výstavu, natož aby absolvovali proceduru nutnou k uchovnění, chtějí prostě jen společníka do rodiny, kamaráda, parťáka... takže? co stojí za tímto fenoménem? Jednoznačně mediální blamáž v klasické podobě černo-bílých informací předkládaných laiky laikům... budu se protivně opakovat, ale moje matka s oblibou tvrdila, že "dneska píše o čemkoliv každý, kdo má do prdele díru" a bohužel, měla svatou pravdu. Ať už jde o "populárně naučnou" literaturu, či články v různých časopisech a novinách, je to všechno stejné. Je to neodborné, nepodložené vlastními zkušenostmi, zkreslené, vytržené z kontextu... prosím vás, uvědomte si, že ti lidé, co to píší, to jsou ve většině případů jen redaktoři bez opravdových znalostí a zkušeností, kteří mnohdy ani psa nikdy neměli a kteří si tuhle zobnou něco informací odtud, něco zase odjinud a nebo, v horším případě, napíší jen to, co někdy někdo hloupý vyřknul a stala se z toho lidová slovesnost.
A většinu těch moderních, absolutně hloupých knih o chování psů, co jsou hojně k dostání v každém knihkupectví ( to jsou takové ty velké, drahé knihy, kde jsou hlavně pěkné obrázky a k tomu pár řádek stupidního textu), to pak píší většinou pochybní autoři, kteří se z mě neznámých důvodů pasují ne všeznalce...
Ano, podle těchto informačních zdrojů je genderová problematika u psů jasná... pes - samec, je dominantní tvor plně ovládaný sexuálním pudem, s kterým těžko majitel něco zmůže a s nímž je soužití rovné peklu, protože při každé příležitosti zdrhne za hárající fenou, kterých je všude okolo neustále mraky a nebo bude celý život bojovat o postavení ve smečce a soužití s ním bude jeden velký boj. A naproti tomu obecná představa o fence, jako o submisivní samičce, která si nechá nakukat každou blbost, bude vás za všech okolností milovat a všechno, co se děje okolo, je jí šumák. Pravda, dvakrát do roka je jí nutno navléknout hárací kalhotky a týden jí hlídat, ale jinak je to stvoření naprosto nekomplikované, jediné nejvhodnější do rodiny.
Takže prosím vás, takhle to opravdu není... samozřejmě, že jsou plemena, u nichž se obecně doporučuje, pořídit si v začátcích spíše fenu, ale tady jde především o specifická plemena, míněna jsou pak zejména ta pastevecká, pak přírodní a potom některá velká, silná, pracovní plemena, která mají vrozený silný pud samostatného jednání. A i to je poněkud zavádějící... osobně si nemyslím, že by byl nějaký oprávněný důvod, proč by měl člověk preferovat při výběru psího společníka fenu. Pejsci jsou skvělí... jsou empatičtí, mazliví, jsou to závisláčci, kteří vám udělají co vám na očích uvidí. Jsou to okázalí hrdinové s velkým srdcem a hlubokou duší, tvrdá slupka a měkké jádro, jsou to prostě chlapi... oni s vámi splynou a opravdu k vám přilnou. Fenky také, ale ony více přemýšlejí, kalkulují... vyplatí se mi to? co z toho budu mít? Mám tě moc ráda, povídá mi čubka svýma očima, ale moje náklonnost k tobě není úplně bezpodmínečná, počítej s tím! Prostě, ženská...
Když na to přijde, zdrhne vám fena zrovna jako pes, když zanedbáte výchovu, budete mít s fenou stejně práce, jako se psem. Stejně jako mají sklon k dominanci psi, mají jej i feny. A pes vám nemusí očůrávat zahradu a dům, je to jen věc výchovy a respektu k vám. A tak bych mohla pokračovat...
Proto, plánujete-li psího společníka a chcete si pořídit své první štěně, zapomeňte na moudra, která jste se dočetli v magazínu Mladé Fronty, v Květech, nebo v nějaké americké příručce s obrázky psů. Vybírejte si štěně především srdcem, zapomeňte v tu chvíli na pohlaví a řiďte se jen intuicí, vzájemnými sympatiemi a samotnou povahou toho štěněte, protože jedině to je ten správný výběr!

Informace k aktuálnímu vrhu v sekci "VRH E", odkaz na fotogalerii štěňat tamtéž.
Nové fotografie budou dnes večer, přizpůsobuji se štěňatům a dostupnému světlu :-)

Štěňata vrh E

10. května 2014 v 0:04 Štěňata - vrh E
Dne 8.5.2014 se narodila čtyři zlatá štěňátka, dvě fenky a dva pejsci...





Výška 38cm, plnochrupý, CEA/PRA/KAT neg., CEA NORMAL



Výška 35cm, CEA/PRA/KAT neg., CEA Carrier

Koeficient příbuznosti 0,78%

Štěňátka:

Edward z Lomu ve Skále, alias Edík, obě varlata
Majitel: Marie Pekárková, Chýnov



Porodní hmotnost: 194g
1. týden - 420g
2. týden - 702g
3. týden - 1070g
4. týden - 1381g
5. týden - 2072g ( 5. týdnů + 2 dny )
6. týden - 2408g
7. týden - 3056g
8. týden - 3350g - dodáno majiteli
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Eleanor z Lomu ve Skále alias Eny - 38cm, korektní nůžkový skus, plnochrupá
Majitel: Mgr. Iva Jakubcová, Děčín




Porodní hmotnost: 186g
1. týden - 357g
2. týden - 546g
3. týden - 864g
4. týden - 1068g
5. týden - 1548g ( 5. týdnů + 2 dny )
6. týden - 1850g
7. týden - 2235g


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Elizabeth z Lomu ve Skále - 33cm, korektní nůžkový skus, plnochrupá, chovná, CEA DNA clear, PRA DNA N/N, MDR +/-





Porodní hmotnost: 166g
1. týden - 375g
2. týden - 582g
3. týden - 846g
4. týden - 1023g
5. týden - 1413g ( 5. týdnů + 2 dny )
6. týden - 1574g
7. týden - 1835g
8. týden - 2081g

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Edmont z Lomu ve Skále alias Monty, 42 cm, obě varlata, korektní nůžkový skus, plnochrupý, MDR1 +/+
Majitel: MUDr. Petr Bína, Jihlava




Porodní hmotnost: 164g
1. týden - 386g
2. týden - 644g
3. týden - 984g
4. týden - 1447g
5. týden - 1938g ( 5. týdnů + 2 dny )
6. týden - 2244g
7. týden - 2635g

9. týden - 3300g - dodáno majiteli


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rodíme!

8. května 2014 v 20:50 Aktuality
V tuto chvíli, tedy ve 20.49 máme zatím dvě štěňátka, jednoho kluka - 190g a jednu holku s porodní váhou 186g, uvidíme, co nám Vitka nadělí dál... a mimochodem, ta holka je pěkná čipera :-)

21.51 - přibyla dvě štěňátka, jeden kluk - 166g a jedna holka - 164g, máme tedy v tuto chvíli čtyři štěňátka, dvě holky a dva kluky. Vyčkáváme, zda se ještě něco narodí...

23.30 - Tak nic se nezměnilo a s konečnou platností mohu prohlásit, že máme odrozeno a máme čtyři štěňátka :-)

62. den Vitčiny březosti - porod začíná!

8. května 2014 v 12:59 Aktuality
V tuto chvíli přidávám jen bleskovou informaci, novinku, na kterou někteří netrpělivě čekají... již brzy se narodí štěňátka...
Tentokrát jsem neměřila teplotu, takže jsem, oproti předchozím porodům, nevěděla dopředu, ale začalo to dnes ráno a projevilo se to tím, že Vitka vyhnala všechno z boudy a střežila si jí jako oko v hlavě. Když mi došlo, proč je zbytek smečky vyhnán z terasy, trochu mi zatrnulo, jestli tam snad už nemá z noci štěně, ale nikde jsem žádnou myšku nenašla. Od té doby je mamina v domě a neustále svojí situaci nahlas komentuje, abychom jako věděli, že takový porod není žádná sranda :-)
O dalším vývoji budu průběžně informovat, teď se jdu věnovat vepřovému...