Už se to chystá...

8. června 2013 v 4:14 |  Aktuality
... koukám tady na ty přístupy a vidím, že už je očekávána nějaká aktualizace... tak tedy jo, už se to chystá. Jsme po poklesu teploty, Esterka už si na zahradě upravila tlapky a podvozek, jak si hrabala v květeně hnízdo a vyblinkala večeři. Po předchozích zkušenostech vím, že se první štěňátko nenarodí v nejbližších hodinách a tak jsem si předsevzala, že čekání na tu pravou hodinu strávím v naprostém klidu, že budu dělat jako by se nechumelilo, prostě že nebudu panikařit. Jo, když jsme u těch přístupů... zrovna nedávno jsem se koukala na statistiky, na základě jakých hesel přistupují noví návštěvníci na naše stránky a celkem mě to pobavilo. Jedním z nejčastějších dotazů ve vyhledávačích, které také nasměrují hledající na naše stránky je dotaz " kolik centimetrů má jeden metr "... ještě že ten Internet máme, že, když supluje základní školy, kam by ta naše civilizace bez něj za chvíli dospěla... naštěstí na mých stránkách se to dozvědí na jeden klik :-)
Další z častých dotazů se kupodivu týká receptů na nutrie, pak následuje klasika, tedy dotazy typu "kdy štěně udrží moč", "kdy naposledy má štěně žrát" a podobně. Rozesmál mě také dotaz "kdy začíná štěně štěkat", tady bych řekla, že tazatel zabrousil ke správnému zdroji informací, alespoň pokud má v úmyslu pořídit si šeltii, případně pokud si chce ověřit, že se jeho šeltie nevymyká normálu. Takže milý informacechtivý čtenáři, vězte, že takové štěně umí štěknout vskutku velmi záhy poté, co mu příroda oční víka odlepí...

Někdy se ale divím já a především hledající, kamže se to vlastně na základě položeného dotazu vlastně dostal... to třeba když dotyčný natěšeně hledá "prdelky" a místo pohledných dámských pozadí se u mě na stránkách dozví, že musely být umyty, protože na chlupech okolo řitního otvoru bylo přilepené hovno... to pak nutně musí veškeré erotické naladění vzít zasvé.
No, já to teď shodou okolností zrovna docela intenzivně řeším a dokonce jsem kvůli tomu musela Esterce maličko odpomoci od té ozdoby pod ocasem, protože jak je přeplněná těmi miminy, neudělá při tom ten správný hrb a rázem má problém.
Zmínka o přeplněnosti štěňaty mi připomněla, že bych měla upřesnit svůj odhad na počet očekávaných štěňat... tedy Esterka 5, Joy 1-2, zde se vracím k původnímu odhadu. Samozřejmě bez záruky.

Každopádně, ať už jich bude tolik, nebo bude počet jiný, strašně se na ně těším. Bude to náročné, vždycky je to náročné, to zná každý chovatel. A chovatel se snaží... snaží se k věci přistupovat zodpovědně už před nakrytím, vybírá partnery a vždy je to při tom krok do neznáma. Občas něco musí risknout, často musí něco obětovat, vždy musí dost investovat a nedělá to pro peníze, protože na tomhle se prostě vydělat nedá. Takový chovatel po měsících bádání a rozmýšlení nakryje, pak hýčká tu maminu... dopřává jí to nejlepší, když se blíží porod je jak na trní, sleduje tu tlustou čubku jak ochranka Obamu, odmítá pozvání na oslavy a jiné akce, protože "může každou chvíli rodit", domlouvá si v práci dovolenou na zavolání... pak se ta psí mimina rodí, někdy i s komplikacemi, v těch případech se pak nespí, tráví se hodiny na veterině, jsou to nervy, obavy, náklady... a i když je vše v pohodě, bez problémů, stejně se staráme... aby bylo dost teplo, aby bylo pořád čisto, aby nám štěňátka prospívala a tak podobně. Když se blíží třetí, čtvrtý týden jejich věku, mrňata začínají opravdu ožívat, rýsují se povahy, odlišují projevy. Každé štěně je jiné, je to jako s dětmi. A tehdy začínáme pozvolna vychovávat. Jinými slovy, začínáme těm malým psiskům vštěpovat určité zásady. Máme na to necelé čtyři týdny, abychom ty ryzí šelmičky připravili na odchod k novým majitelům, abychom jim dali nějaké základy. Co všechno musíme, či můžeme, za tu dobu stihnout? Naučíme je jíst pevnou stravu, naučíme je interakce s lidmi, s jinými zvířaty, seznamujeme je s různými předměty, zvuky, situacemi. Učíme je, že život v rodině má svůj řád. Že noc je odlišná od dne, že existuje nějaká pravidelnost, že kousání do prstů bolí, že knihy a bytové vybavení se neokusují, že čůrat a kakat se chodí ven, nebo na vyhrazená místa... zdůrazňuji, že je to učíme! doba, kterou na to máme je příliš krátká a není možné, naučit celý vrh štěňat, jak se má chovat při odběru a posléze v nových rodinách. To opravdu za tři, čtyři týdny psí batole naučit nelze. Chovatel je především od toho, aby zajistil řádné podmínky pro jejich příchod na svět, aby nastartoval jejich zdárný vývoj do budoucna, aby od něj odcházela zdravá, plná síly a připravená k dalšímu utváření. Úkolem chovatele tedy není vycvičit štěně k čistotnosti, k poslušnosti, v moci chovatele není ovlivnit povahu štěněte a utvářet jeho osobnost. Každý, kdo plánuje pořídit si štěňátko, by měl být obeznámen s jednou zásadní věcí, a to, že rozhodující socializační fáze nastává ve věku 7 - 12, eventuálně 16 týdnů, další konání, mající vliv na utváření psí osobnosti pak trvá zhruba do jednoho, jednoho a půl roka věku psa. A to je období, kdy kompetence k výchově přebírá výhradně majitel psa. Je dobré si uvědomit, že pochybení, opomenutí, nedůslednost a jiná selhání, se téměř vždy na vývoji štěněte nějak projeví. A mnohdy si to člověk ani neuvědomí. Proč to tady všechno píšu?
Byť jsem se zařekla, že už to nebudu více řešit, přesto si to nakonec neodpustím. Stalo se, že fenka z loňského vrhu, naše princezna Beatrix, se dočkala odsouzení... http://www.sweetflyers.tym.cz/novinky.html
Ke svým ročním narozeninám se od vlastní paničky dočkala kritiky a ve srovnání s její starší kolegyní, fenky kolie, neobstála. Bylo jí vyčteno, že je neposlušná, že je nepřesná při výcviku, že vymýšlí jen samé kraviny a jen žere a kraví.
Dost se to probíralo na FB, tak už to tady nechci nějak více rozebírat, ale upřímně a na rovinu říkám, čtou-li to tady nějací potencionální zájemci o štěňátko ode mě... čekáte-li dokonalého psa, ani mě nekontaktujte... to i kdyby mi měl celý vrh zůstat doma, budu si zájemce o svá štěňata opravdu pečlivě vybírat.
Chci věřit tomu, že Trixi bude i přes svojí nevyspělost a údajná selhání milována a že se problémy nebudou více prohlubovat, protože věřte tomu, že ten pes vycítí naprosto všechno. Stejně tak, jako když je vám smutno a máte trápení, přijde k vám, přitulí se a po svém vám řekne, že ví, jak vám je a že je s vámi, stejně tak vycítí vaše odmítnutí, vaší skepsi a vaše zklamání z něho. Reakce je poplatná povaze každého psího jedince, ale věřte, že svalíte-li vinu na psa, nebo dokonce jeho chovatele, neočistíte se a problémy se nevyřeší.

Tak to by bylo dnes asi tak nějak všechno, asi to nebylo moc zábavné.
Snad nám to vynahradí zítřek, eventuálně neděle časně ráno, kdy se bude plnit porodní bednička...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanka + Emča Hanka + Emča | 8. června 2013 v 9:13 | Reagovat

tó to uteklo... držím palce ať je porod bezproblémový mimča i maminy zdravé a těším se na info.

2 Zdena Zdena | 8. června 2013 v 9:26 | Reagovat

Už sa teším na to napätie a prekvapenie :-) U Teba je to ako sledovať hokejový zápas :-)

3 Helena Helena | 10. června 2013 v 21:03 | Reagovat

Hezky napsané.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.