Duben 2011

Štěňata oslavila půl roku...

26. dubna 2011 v 2:02 Aktuality
... a k té příležitosti se mi sešly fotografie všech těch nezbedníků včetně Ashleyho, jehož fotky pořídila na výstavě v Českých Budějovicích paní Eva Fialová. Moc děkuji!
Tak tady jsou, broučci moji:

Aisha (Kominice) - výška 33,5 cm, váha necelých 5kg... velice mě překvapila, jak se během posledního měsíce změnila. Příjemně překvapila, podotýkám. Roste z ní celkem pěkná šeltií slečna. Je výrazem a hlavou vůbec nejvíce podobná naší Joy, ale zároveň celkovou "vizáží" zapadá mezi typické potomky Borodina. Vyvážená v tělesné stavbě. Prozatím se mi líbí ze všech štěňat nejvíce, resp. se mi jeví prozatím nejnadějněji... snad se na mě ostatní majitelé nebudou zlobit, ostatně, všechna se ještě budou měnit.





Alisha (Dámička) - výška 38 cm, váha - hodně :-) její fotografie jsou již několik dní na Rajčeti, takže nic nového. Jinak je to hezká fenka, má krásný, dlouhý krk, pěknou záď s dobře nasazeným ocasem. Plnochrupá. Jen trošičku přerostlá, pravda :-)




Ashley (BigBagr) - neměřen, ale výška cca 37 cm, možná i o malinko více. Ashleyho vidím na těchto fotografiích poprvé po téměř čtyřech měsících. Je to pořád můj sladký "Ešlík", trošičku bych řekla, že v "blahobytné kondici", ale možná se mi to jen zdá :-) jinak z fotek nemůžu soudit, obzvláště když má na sobě obojek jak na kozu :-), ale přála bych mu delší krk. Ale tak samozřejmě nádhernej, jak jinak, že, je přeci můj :-)
(Autorka fotografií: E. Fialová)





Autumn Masha (BigBagryně) - rozhodně dnes není žádnou BigBagryní, neboť měří 33,5 cm a váží 5,5kg
Kateřina si na nějaké aranžování a pózování při focení nepotrpí a tak drtivá většina fotek je akčních, což pravděpodobně plně odpovídá Mášinýmu založení. Máša má zajímavé zbarvení, tedy pokud fotky neklamou, ale pravděpodobně ne. Je to prostě liška se vším všudy včetně uší :-) Máša má prostě uši stojací, což je trochu škoda, protože jinak je to celkem pěkná fenka. Podobně jako Alisha má dlouhý krk, navzdory výšce trochu delší čumu, ale i tady může klamat objektiv. Máša je však podle fotografií ještě plně ve vývinu, stejně jako Ashley. Oba jsou ještě velmi štěněcí.





A jak dneska vidím celý vrh? Čistě můj, jistě laický a neodborný názor: Borodin v našem případě viditelně přispěl k lépe utvářeným zádím a lépe nasazeným ocasům, o tom není pochyb a to jsem také očekávala, či spíše doufala... úhlení vzadu by mohlo být u všech štěňat o něco lepší, ale není to nejhorší. Mrzí mě nevyrovnanost ve výškách, obzvláště mě mrzí Alisha, která se s největší pravděpodobností do standardu nevejde. Určitá nevyrovnanost je i v celkovém typu štěňat, ale to se dalo nakonec čekat, vzhledem k absolutní nepříbuznosti spojení. Joy podržela sílu spodní čelisti. Poněkud delší čenich se objevil u Máši, ale tady může klamat postavení uší. Pokud jde o temperament, tady není co řešit, stejně jako pokud jde o chuť k jídlu, resp. o chuť na cokoliv, co se dá sežrat... o tom tady nakonec už bylo napsáno dost. Všechna štěňata jsou rodinnými miláčky, nejsou s nimi zásadní problémy a to je nejdůležitější. Některé z nich - Aisha, Alisha a Ashley se občas objeví i na nějaké té výstavě. Kupříkladu Aishu čeká již příští sobotu premiéra na klubové výstavě na Slovensku. Budeme jí držet palce! Alisha se předvede na MVP v Praze a také u nás v Lysé na krajské výstavě. Ashleye zkusíme zlákat k účasti na nějaké dřívější výstavě, než na podzimních Budějovicích, ale nebudeme to lámat přes koleno.
A tady máma - Enjoy...

Jinak, ačkoliv jsem to původně neplánovala, velice nyní zvažuji další krytí naší Enjoy na konci tohoto léta. Nejdříve jsem si říkala, zda to není po roce příliš brzy, ale jednak mám vyhlídnutého hezkého ženicha a jednak příští rok na jaře bych chtěla nakrýt Esterku... a upřímně, ještě jsem to tu nedala od štěňat do kupy, díra v podlaze například bude zřejmě již věčnou památkou... takže když se mi to podaří takhle hezky sfouknout za sebou, mohla bych pak zrekonstruovat celý byt najednou až všechna ta plánovaná pakáž chlupatá vystřelí z domu.
Pokud tedy vše dopadne, měl by se otcem našich příštích štěňat stát Embargo z Ďáblovy studánky http://www.sheltie.estranky.sk/clanky/embargo/bari

Díry a kocour - zcela nepsí téma

21. dubna 2011 v 2:06 Aktuality
Co mi to ten Středočeský kraj dělá! normálně mi kazí zábavu, no uznejte sami a předem se omlouvám, že tentokrát se to nebude týkat psů ani okrajově...
... každodenní nudné cesty do zaměstnání a ze zaměstnání, mnozí to jistě znáte. Dá se říct, že tam známe "každou díru" a že jich letos zase přibylo, že... budete se divit, ale já mám díry na své trase ráda. Podporují totiž kreativitu. Člověk už sice ví jak na ně, na potvory, čímž se mírně vytrácí to kouzlo, na druhou stranu je nelze jako soupeře zcela podceňovat, neboť jednak jsou schopné rozmnožování a jednak ne vždy nám dopravní situace dovoluje zvolit osvědčený postup a tedy je třeba bleskově vymyslet něco jiného. Takže já se tím vyhýbáním dírám a dírkám doslova a záměrně bavím a troufám si říct, že už jsem v tom fakt dobrá, za což děkuji zejména silnici II 611. Dokonce je zde jeden úsek, kde je záhodno jet v protisměru, nechcete - li, aby to byla cesta pro vaše auto poslední před cestou do servisu a to je teprve adrenalin. Navíc ten pocit, že ušetříte nervy, čepy, tlumiče a ložiska i kolegům za vámi jedoucím, kteří ještě nejsou dostatečně znalí podobných vychytávek a po několika metrech plných zoufalství seberou odvahu vás následovat... no co vám budu povídat, nebýt těch děr, byla by to fakt nuda. Jenže co se nestalo. Začalo to zcela nenápadně přímo u nás ve městě. Zazáplatovali mi jednu obzváště výživnou díru, která už sama o sobě sice něco pamatovala, ale po letošní zimě chytla růstový spurt a která byla velmi rafinovaně situovaná, takže když jí člověk trefil, bylo to peklo. Její úspěšné minutí tedy přinášelo řidičům až euforický pocit vítězství. A o tento pocit jsme nyní ochuzeni. A co víc, následovaly další a další díry a vrcholem všeho byla dnešní cesta domů, když jsem zjistila, že mi opravili i část "šestsetjedenáctky" a na další části zřejmě budou v příštích dnech pokračovat. Naštěstí mám na trase ještě "dvěstěsedmdesátdvojku", tam už je to také zajímavé, tak snad to David - na kterého zřejmě leze jaro - s těma opravama nebude hnát do krajností.

A ještě mám jedno téma, které nesouvisí se psy a které je pro mne momentálně důležité především proto, že si to nedovedu moc vysvětlit. Totiž zbláznil se mi kocour. Oskar. Trvá to asi tak tři až čtyři týdny a zhruba prvních čtrnáct dní se to dalo ještě vydržet, ale teď už je to docela vopruz. Prostě mi nedá pokoj a dělá věci, které nikdy předtím nedělal. Pravděpodobně si myslí, že jsem jeho kočka :-), ale uvítám názory znalců kočičí etiologie. A co dělá?
1.) pořád mě hypnotizuje, civí mi do očí a hrbí se při tom
2.) pořád se mi otírá o nohy a znemožňuje mi volný pohyb
3.) všude mě následuje a když to nejde, vyřvává
4.) v záchvatu tření se o mě svojí palicí a tlamou mě - nereaguju-li - jemně kousne do prstů
5.) obtěžuje mě v křesle a klidně se mi sroluje v klíně, což bylo dříve nemyslitelné
a vůbec, je prostě nějakej divnej... podotýkám, že je kastrovaný a netrpí nedostatkem pozornosti a kontaktu. Tak sem s nějakýma názorama a nástřelem řešení, nebo si z něj udělám ledviňák, případně si rychle pořídím nějaká další štěňata...





Aktualizováno video týdne a nové téma ankety.

Návštěva u Alishy (třeba)...

18. dubna 2011 v 1:29 Aktuality
mi dochází fantazie s těma názvama článků...

Hanka chce evidentně vyhrát tričko :-) Počítám ale, že rozhodující okamžik nastane tak někdy v půli týdne...

A jaký byl víkend? v sobotu jsme vyrazili do Chrástu nad Sázavou navštívit naší sladkou Alishu z Lomu ve Skále, neboli Dámičku, taky Mandlovou Lady... po delší době jsem tedy opět zaměstnala svojí GPS plna očekávání, jaká že to milá dobrodružství nám opět připraví. A vskutku, opět nezklamala, byť jsme si s ní jindy užili už více legrace, to bych mohla vyprávět. Dnes už se tedy jen tak nedáme, její zkratky přes kravíny a druhé odbočky vpravo přímo do zdi distribučních center úspěšně ignorujeme, stejně jako to její "pokud je to možné, otočte se a jeďte zpátky", přesto se jí i tentokrát podařilo nám cestu poněkud zpestřit projížďkou obytnými zónami v Týnci, čímž jsme sice ušetřili zhruba 150 metrů z trasy, ale upřímně cesta stále po hlavní a pak doprava by byla jistě jednodušší. No znáte to ne? A v samotném Chrástu nás pak nechala úplně na holičkách, že prej "vstupujete do né zcela zmapované oblasti a proto můžete dostat zavádějící informace"... naštěstí jsme byli vyzvednuti a tak jsme s úspěchem dorazili až na místo.
Pak už to všechno ale bylo velice příjemné. Poprvé po téměř půl roce - ano, našim štěňatům už bude co nevidět půl roku - jsme viděli naší megaAlishu, jinak mojí oblíbenkyni, která mi spolu s pejskem Ashleym byla asi nejmilejší. A takový je mezi tím malým štěňátkem a dnešní alishou rozdíl:



Nutno ale říct, že moje oblíbenkyně megaAlisha, momentálně vzrůstem na nějakých 38 centimetrech, na mě v sobotu celkem dost pekla a můj sentiment mi vůbec neoplácela. To jsem se mohla snažit jak jsem chtěla, ale měla mě prostě těžce na háku a jediné, co jí zajímalo, bylo lítání s těma našima dvouma ztřeštěnejma trdlama a pak tedy když jsem se cpala tou hromadou masa, kterou pro nás Bohuslavovi připravili na gril, tak to jsem jí trochu zajímala, to jako jo.
Samozřejmě jsem pořídila hromadu fotografií, z nichž jsem nějaké to procento, asi tak stopadesát fotek umístila na FB a samozřejmě i na Rajče sem:
Celkově se nám v Chrástu moc líbilo a moc děkujeme Heleně a celé její rodině za super strávené odpoledne, večer a část noci :-) tak se nám tam líbilo...
Jinak jsem se rozhodla, že ačkoliv nemám Esterku přihlášenou na MVP do Budějovic, zajedu se tam alespoň podívat, protože mě opravdu zajímá, jak dnes vypadá náš Ashley. Takže příští sobotu naložím foťák, obě šeltie a staršího syna coby rozptylovače nudy při řízení a vyrazíme.
Připomínám, že stále platí procházka Posázavím dne 1.5.2011! Sraz je, jak bylo uvedeno v jednom z předchozích článků, určen na 11.00 u mostu v Pikovicích.

A nesmí chybět nějaké to video, momentálně můj oblíbený singl a vám se to zase líbit nebude, to je jasný.


Výsledky vyšetření DNA...

11. dubna 2011 v 23:13 Aktuality
... u Esterky mi dneska poněkud nestandardně a v bleskově krátké době - na základě vynikajících vztahů mezi mnou a Ústavem živočišné fyziologie a genetiky v Liběchově - přistály do e-mailové schránky. A výsledek je jak jinak než - CARRIER... není to samozřejmě žádná tragédie, jen si holt zopakuju to martýrium s hledáním vhodného ženicha. A hlavně se holky nesmějí spustit spolu, takže ty sprosťačinky, které praktikují na sobě když mají své dny, ty jim pěkně zatrhnu :-)
Jinak by mě zajímalo, zda může šeltie ztloustnout prostou konzumací exkrementů od svých soukmenovkyň. A pravděpodobně ano, protože jinak by naše Joy jistě nevypadala jako rozjetej parní válec. Přitom krmnou dávku má spořád stejnou (teď už i menší), krmení jsem taky nezměnila a že by snad dožírala po Arianě nebo dokonce po Esterce? to fakt nehrozí... Přesto je situace taková, že je jako prasátko před porážkou. Takže jsem jí naordinovala tvrdej odtučňovací režim a má to, holka.
Máme za sebou víkend a já se musím přiznat, že jsem zase nebyla na cvičáku. Jak to bude se ZPU, kterou chci v květnu s tlusťoškou Joy skládat, to fakt nevím. Potřebovala bych asi nějakého dobrého manažera času, protože absolutně nic nestíhám. Taky bych potřebovala někoho, kdo mi bude pravidelně pořádně uklízet dům, někoho, kdo mi odveze auto do servisu k opravě klimatizace, k výměně brzdových destiček, k přezutí pneumatik, k výměně oleje, k výměně palivového filtru, k výměně tlumičů atd. a pochopitelně to taky všechno zaplatí :-)
Taky bych potřebovala někoho, kdo mi zatluče vylezlé hřeby z plechové střechy mého domu na jižní straně, kdo skočí do banky vyřídit ty nejlepší podmínky dalšího úrokového období hypotéky, někoho, kdo bude za mě o víkendu psát povinné články do jistého tisku na téma "životní prostředí", kdo se za mě bude učit na zkoušky na fakultu... a tak bych mohla pokračovat.
Našim psům jsou ovšem podobné starosti naprosto šumák, ti koukají akorát na to, jak kde pustit co největší chuchvalec chlupů, jak kde zblajznout co nejlepší a nejsmradlavější humáč, jak uštěkat sousedy k smrti, nebo jak se řádně vylítat jako třeba v neděli, kdy vznikly fotografie, jež jsem přidala na Rajče do galerie z předchozího týdne.
Ještě taková drobnost... blíží se nám nezadržitelně "desetitisící" návštěvník našeho Blogu. Tentokrát je to opravdu takové pěkné, kulaté číslo... proto majitel IP adresy (bude-li identifikovatelný) vyhraje tričko s potiskem šeltičky. Tedy žádní haranti ani příživnické chlupaté bestie... to bych přeci žádnému ze zdejších čtenářů nemohla udělat :-)



Od všeho trochu

6. dubna 2011 v 1:13 Aktuality
Musím se přiznat, že jsem asi tak trochu chlap. Skolila mě totiž ukrutná rýmička a kašlíček, což mě normálně vyřadilo z provozu, zejména v pondělí a v úterý. Začalo to někdy ve čtvrtek, v pátek jsem se vyflákla na práci, zůstala doma a zdálo se, že to bude dobré, že neumřu a že si nebudete muset rozebrat můj zvěřinec. Takže jsem v sobotu dopoledne sbalila Barabelovou a vyrazila na Vysočinu navštívit MS a trochu zaměstnat foťák. Bylo krásné slunečné odpoledne a my měly s MS v plánu udělat spoustu prosluněných fotek, zejména jsme chtěly nafotit modrého krasavce Eskymáčka...

To se podařilo, stejně jako se vydařilo celé odpoledne. Bylo to super a já moc děkuji MS nejen za skvělý oběd, ale i za úpravu Esterky (což jí stálo dost úsilí) a vůbec, za pěkně strávený den. V podvečer jsme ještě MS zaregistrovaly na FB a jak tak na to koukám, vydržela tam přesně do neděle a pak už jen "kde jsi, Mlado?" zřejmě seče trávu smečkou... :-) Fotografie z vydařeného odpoledne ve Speřicích zde na Rajčeti http://zlomu.rajce.idnes.cz/A_Sperice_2._dubna_2011/ a samozřejmě i na FB. Ještě bych k tomu ráda dodala, že Esterka se fotila s Timi (Optima), což je v podstatě její polosestra, neboť obě jsou po Borodinovi a podoba v typu a zejména v povaze se jim opravdu upřít nedá. Snad na fotkách to není tolik markantní, ale ve skutečnosti jsou ty čubinky jedna jako druhá.



V neděli pak nezbytná procházka se všema našima čubinama a nezbytné focení ve stylu "kde je ostrost?" - nějak mi to poslední dobou nejde... ke shlédnutí zde: http://zlomu.rajce.idnes.cz/A_Pesani_a_Kuba_3._dubna_2011/

No a tím se dostáváme k tomu, že jak jsem byla o víkendu strašná frajerka, tak v neděli k večeru už to vypadalo jako že každou chvíli chcípnu a v pondělí byla krize. Navíc se mi to nějak vrazilo do spojivek, natekla mi očka a vypadala jsem jako králíček s myxomatózou... což mimo jiné znamenalo, že jsem nemohla využívat PC. Upřímně to tedy bylo to poslední, co mě na tom štvalo. Na druhou stranu si ani nepamatuji, kdy jsem byla naposledy opravdu "sama doma", dopoledne i odpoledne... ten klid... bez dětí, v postýlce. Až strašidelný to bylo. Ráno jsem poslepu a s teplotkou odvezla Kubulu do MŠ a navrátila se zpět do ještě vyhřáté postele, kde jsem v bezvědomí setrvala až do popoledních hodin. Po procitnutí jsem si pak mohla v televizi vybrat jestli budu mžourat na "Sama doma" na jedničce, nebo na "Senior klub" na dvojce...

... takže jsem vzala ovladač a po projetí všech tří stovek programů to zase vypla, vzala jsem si nějaké starší magazíny co jsem si přivezla od MS a hezky u nich zase usnula. Ale tak nic, to není tak zajímavé. Jde o to, že v úterý dopoledne to bylo tak nějak podobné, ovšem odpoledne už mi otrnulo a tak jsem zase sbalila Borodinovou a konečně vyrazila na odběr krve na CEA plus očkování. Podařilo se mi to všechno stihnout i s odesláním do Liběchova a tak zhruba v polovině, max. v závěru příštího týdne bych měla znát výsledky DNA analýzy na CEA naší překrásné Esteríny. Jsem napnutá jako strunka, jak už jsem dnes sdělovala Magdičce. Samozřejmě nečekáme žádný špatný výsledek, ale varianta Clear by nám otevřela cestu za ženichem směrem na východ...
Jinak, pokud vše dobře dopadne a Esterka nebude hárat, zúčastníme se MVP v Praze ve třídě mladých a za týden na to v Litoměřicích, taktéž na MVP ve třídě střední.

Jsem tu dlužna také informaci o výšce a váze Ashleyho, tak tedy:
Ashley - výška 36cm, váha 6,5kg... zdá se, že Ashley zůstane snad ve standardu.
No a na závěr úplně mimo téma... po shlédnutí posledního chlapeckého semifinálového kola Superstar v neděli se můj manžel rozhodnul, že když může Noah, může i on a bude se příští rok, po zfalšování dokladů, hlásit i on. Naštěstí se v pondělí ukázalo, že snad ten Československej národ má hudební sluch ještě zachován a tak budete vystoupení mého manžela v Hvězdné pěchotě ušetřeni.
Neodpustím si také vložení dalšího videa, tentokrát staré dobré "České sody"...
A na úplný závěr opět malý vzkaz - "Moves away"...

Prvomájová Posázavská...

2. dubna 2011 v 1:28 Aktuality
Tak je to možné? H.Z. evidentně nemůže spát a hodinu po půlnoci prudí kvůli propozicím na akci, na kterou stejně kašle, protože už si nevzpomenu proč...
Jako ano, slíbila jsem propozice na Apríla. Ale...
1.) jsem těžce nemocná - mám virózu
2.) kapacita mého mozku je zcela zaplněna myšlenkami na VOŽPINGVV, takže vše ostatní bylo nemilosrdně vytlačeno
3.) v sobotu se chystám do Speřic a aktualizaci jsem plánovala po návratu
4.) mi trochu komplikuje plány fakt, že den předtím je ta výstava
5.) někteří účastníci mají potřebu se líbat pod rozkvetlou třešní, čímž podmiňují i svojí účast, což jim dnes bez cíleného průzkumu terénu nemohu zaručit
6.) vyskytlo se větší množství potencionálních účastníků vlastnících mladá zvířátka, pro která by zvolená trasa byla velkým soustem, takže hledáme kompromisy

Nicméně, prozatím platí následující s tím, že trasa může být nakonec upravena dle potřeb účastníků:

Posázavská stezka (nejen) se šeltičkami

Pojďte se s námi na prvního Máje projít Posázavskou stezkou z Pikovic přes Třebsín a zpět do Pikovic. Sraz v 11.00 hod.
v Pikovicích u mostu (Loc: 49°52'40.828"N, 14°25'41.255"E)

Trasa vede po červené přes Raisovu vyhlídku a z Pod Třebsína po zelené zpět do Pikovic. Délka trasy cca 10km. Zájemci potvrdí svojí účast na e-mail sheltie.akce@seznam.cz nebo na mail ariana.hovawart@seznam.cz

Akce může být zrušena v případě nepřízně počasí.