Štěňatům je (skoro) 7. týdnů

11. prosince 2010 v 2:11 |  Štěňata - vrh A
Ráda bych věděla, jak řeší ostatní zaměstnaní chovatelé ranní frmol před odchodem do zaměstnání, zda před čištěním zubů setřesou štěňata z nohavic svých pyžam, či zda si je tam v průběhu ranní hygieny ještě ponechají viset a setřesou je až později. Také zda upřednostňují sběr nočních hovínek již před ranní houskou s marmeládou, nebo raději až po ní s tím, že to pak vezmou najednou i s čerstvým a jestli si ráno nařizují budíka, nebo se ani nenamáhají a buzení nechávají plně v kompetenci štěňat, přičemž ty zbývající dvě hodiny do obvyklého času vstávání věnují drobným domácím opravám a úklidu. Také bych ráda věděla, jak dlouho poté, co je ta pakáž vypakována z domu, jim vydrží šoupání nohama při pohybu bytem, než zase najedou na běžnou chůzi a nakonec jestli byl také někomu jinému v rámci pečlivého narovnávání kobercových smyček vytvořen neopravitelný kráter ve zvýšené podlaze o průměru 1,5cm, nebo zda jde čistě o originální počin mého odchovu... V této souvislosti mne napadá, že byste mohli také přispět v komentářích některými zajímavými škodami (včetně vyčíslení nákladů) jež vám způsobily vaše "vrhy", protože při příštím krytí bychom se tak mohli zbavit části konkurence z řad potencionálních "áčkařů".
díra


Jinak jsem tedy přemýšlela - i taková věc se mi občas stává - a zjistila jsem, že období okolo sedmého týdne věku štěňat je vůbec nejnáročnější na psychiku. Člověk je doslova pocitově rozpolcen. Na straně jedné sčítá ty škody, že. Pravda, dá se to lehce rozpočítat na čtyři ( tři, dva, pět, výjimečně i šest) díly a předložit k úhradě budoucím majitelům, konkrétně u nás jsou vyčísleny prozatím na "třítisícesedmsetpadesátkorunčeských", ale makat na tom stejně musíte nakonec vy. Taky samozřejmě nejde jen o finance. Na druhé straně je ale postaven před tvrdou realitu jejich blízkého odchodu. A ať jsou ty krysy jakkoliv záškodnické a jakkoliv je má člověk chuť kolikrát pověsit za krčky do průvanu, ve skutečnosti je má opravdu rád. A zná je jako svoje boty. Prožíval jejich vývoj z tušeného embrya po hmatatelný plod, držel je v dlani, když přicházeli na svět, vytíral jim z tlamek plodovou vodu a třel je do sucha, sledoval jejich první kroky, hrátky, nezbednosti... ví o nich všechno - co který má rád a druhý zase nerad, kterej je pecka a s kterým šijou všichni čerti... ale pravda je taková, že ve skutečnosti na vás všichni do jednoho visej. Jste to vy, kdo podnítí jejich nadšení, když přijdete z práce, vítají vás, vrtí ocáskama jako velcí psi ačkoliv jsou to ještě malá krysčata... jdou s vámi na záchod, do koupelny, kamkoliv, stejně jako ti dospělí. Jste prostě jejich a hlavně, jste první. Budou to samozřejmě dělat i nadále v nových domovech novým páníčkům, ale pořád jste to vy, komu poprvé olízli nos, komu se poprvé zakousli do nohavice a u koho poprvé usnuli zachumlaní ve klíně... a pak vám přijde ve čtvrtek zpráva jako blesk z čistého nebe, že by si jednoho z těch vašich miláčků noví páníčci rádi už v neděli odvezli. Oficiálně je to i možné. Ale, jsme na to my připraveni? Počítali jsme přeci o týden později... nastane mínus jeden ze zažitého vzorce, kdy se všichni pěkně doplňovali, fungovalo to, bude to najednou jinak... a navíc, zrovna tenhle, můj miláček a je lhostejné, které z nich to zrovna bude(zapomeneme při tom na rozdrbané džíny, šikanu kocourů, požírání hovínek vytažených z kočičích záchodků, krátery v koberci, rozškubané dokumenty a mnoho dalších neřestí) ... a už to jede. Těžko se to popisuje a pro mnohé jsou to zbytečné a sentimentální úvahy. Ale mě to momentálně naplňuje a jednou za čas si to, myslím, mohu dovolit. Obzvláště teď, v poslední době, na to mám nárok. Takže sorry, opravdu se mi po těch dušených nutriích bude stýskat.
Ashley_7t
Aisha_7t
Nakonec jsem ale shodou okolností získala ještě týden času do této první nevyhnutelné zkušenosti a tak ještě minimálně dvakrát budou naše štěňata naplňovat tyto stránky, než se s nimi napotřetí definitivně rozloučíme. A závěr bude takový, jaký si zaslouží :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zdena Zdena | 11. prosince 2010 v 16:25 | Reagovat

:-) Lucka, absolútne pochopiteľné. Musela by si byť z kameňa, aby Ti za nimi nebolo smutno :-) Apropo, akú bilanciu škôd má Aisha? Teda aké percento z horeuvedenej sumy - nech zmeníme viac českých korún :-D

2 Petra Petra | 11. prosince 2010 v 19:37 | Reagovat

Taky mě to loučení čeká až za nějakou dobu a už to bude počtvrté, ale přece jen budu brečet jako pako a ty slzy v očích mám už teď díky tvému sentimentálnímu článku! Tak ti tedy díky!!!

3 Lucie Lucie | 11. prosince 2010 v 20:33 | Reagovat

[2]:tak to mě mrzí,ale aspoň v tom nejsem sama. Můžeme si navzájem utírat slzičky a nudličky až se v létě sejdeme a budeme vzpomínat. V příštím článku se tedy pokusím vystříhat sentimentu...

4 Lucie Lucie | 11. prosince 2010 v 20:35 | Reagovat

[1]:vyděl to čtyřmi, razíme heslo "jeden za všechny a všichni za jednoho"... už máš přepravku?

5 Zdena Zdena | 11. prosince 2010 v 21:13 | Reagovat

:-) OK. Prepravku nemám. V chovprodukte odhadujú šeltijku na veľkosť borderkólie, takže som radšej nič nekúpila. Už som s nimi dohodnutá, že Aishu donesiem ukázať hneď ako ju privezieme, veľmi ju chcú vidieť :-) Dosť sa na mne bavili - neviem, či som svojmu dieťaťu na prvýkrát kúpila toľko hračiek, koľko Aishi. Akú veľkú máš prepravku pre Joy?

6 Lucie Lucie | 11. prosince 2010 v 21:39 | Reagovat

[5]:"chovprodukt" mě fakt pobavil :-)
My máme samozřejmě přepravku velikou, potřebujem do ní totiž narvat co nejvíc zvířat, ale tobě bude na tu myš stačit menší. Mrkni se na internet a promysli si, jestli zůstaneš jen u jedné šeltie. Pokud si bláhově přesvědčená že ano, objednej něco pro menší až střední psy, takové mívají většinou rozměry 61 x 40 x 38 cm

7 Zdena Zdena | 11. prosince 2010 v 21:48 | Reagovat

Čoby dieťa predchádzajúceho režimu, všetky tieto typy predajní s chovateľskými potrebami volám chovprodukt :-) No neviem. Momentálne som vyplašená ako prvorodička, nad ďalším prírastkom som ešte nerozmýšľala :-) Idem pozrieť ten internet.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.