O čem proboha teď budu psát?

29. prosince 2010 v 2:39 |  Aktuality
... no to fakt nevím. 
Teď se tedy ještě vrátím ke štěňatům, protože by se slušelo nahodit sem nějaké ty fotky z nových domovů a taky roztomilou fotku z odběru "Ešlíka". Taky by bylo dobré zmínit se zpětně o tom, jak nám vyhořela prodlužovačka pro PC v hale poté, co se na ní "Ešlík" vykakal. To by se za normálních okolností jistě obešlo bez větších následků, jenže ten drak měl zrovna toho dne ke sváče obsah kočičích záchodků v množství více než běžném, neboť se o něj v tu dobu již nemusel dělit se sourozenci, což mu ovšem pak v kombinaci s odčervovadlem způsobilo, ehm... mírné zažívací obtíže. No zkrátka to tam bez jakýchkoliv skrupulí napěchoval přímo do zdířek, majíc přitom ovšem k dispozici volný vydlážděný prostor o rozloze zhruba šedesáti metrů čtverečních. Jestli v tom byl nějakej vobšlehnutej badatelskej záměr týkající se pro změnu vodivosti toho onoho nevím, protože mi na takto položenou otázku odmítal odpovědět. Každopádně s Ashleyem nás den před Štědrým večerem opustila i poslední škodní událost a v domě zavládl (relativní) klid. Odsunuli jsme tedy velký dřevěný prádelní koš od schodů do patra, který za štěněcí nadvlády bránil jejich nekontrolovanému pohybu v horních částech domu a který tělesně nejzdatnější členové rodiny, toužící vystoupat do vyšších pater, srdnatě přeskakovali, méně zdatní přelézali a líní odsunovali. Zlikvidovali jsme hromady rozložených novin, pro které by nám "bezďáci" vzhledem k jejich množství trhali ruce. Uklidili jsme zbylé hračky, rozkousané ruličky od toaletního papíru jakožto i jiné rozžvejkané části všeho možného, odkousanou kůru ze dřeva, odstříhali jsme cancoury z koberce, odstranili jsme porodní megabednu, na jejímž místě dnes stojí Vánoční stromeček, odnesli přepravku, vysáli, vytřeli...
A je to. Naše bývalá krysčata se teď už starají o zábavu svým novým páníčkům. Máša paničce Katce v Praze, Eliška taktéž v Praze, ale Heleně. Ešlík Randákovejm v Budějkách, no a naše mrně Ajša odcestovala se Zdenou a Adamem až na Slovensko. Mají se všichni výborně, to už jsem tu zmínila, takže připojuji pár fotografií z nových domovů, přičemž první tři obdržené fotografie - Elišky a Máši,  jsou již "zakomponovány" do závěru mého těžce depresivního (jak mi bylo vyčteno) videa, tak ty vynechám. Tady jsou tedy nějaké aktuální:
aisha doma 1

eliška doma 1
máša doma 1
Máša doma
no a poslední fotografie jsou "Ešlíka" v době odběru, tady zatím žádnou přímo z domova nemám, ale jistě již brzy nějaká bude.
Ashley odběr 1
Ashley odběr 2




Ptala se mě na FB, tuším na Boží hod, kamarádka P.O. , jež také před Vánoci vypakovala z domu poslední štěně, zda se mi po štěňatech také tak stýská jako jí. Inu, jak kdy... ale fakt, že nemusím porovnávat počet pozřených třásní z vánočního stromečku s těmi vyloučenými, či snad jim ještě ke všemu nějakým způsobem k úplnému vyloučení dopomáhat (jak jsme již absolvovali u kocourů), je celkem příjemný. Navíc stromek stále ještě stojí na svém místě, což by za přítomnosti štěňat také nebylo zcela samozřejmé. Taky jsem mohla dárky rozbalovat obouma rukama, tedy jsem neměla jednu rezervovanou speciálně pro mop. A nakonec, dostala jsem k Vánocům ping-pongový stůl, takže mohu smečovat míčkem a ne štěňatama.  Prostě už jsem se s tím vyrovnala a tak to má být.
Vůbec nejhůř ale asi nesl odchod posledního štěněte náš Oskar. To byl pro mě svým způsobem malý šok, jak může kocour tesknit po někom, kdo mu rval vší silou uši z hlavy, kdo mu brutálně  trimoval srst z ocasu, nebo kdo mu neustále drtil krční obratle.  Po odchodu Ashleyho jako posledního trapiče, ovšem chodil Oskar po domě a brečel. Obcházel kolem dokola přepravku, ve které štěňata spala, vočmuchával tu ovčíl houni na které spala, prozkoumával "kožíšek" pohozený v koupelně, na který chodila štěňata spát před odchodem od nás, zkrátka, pořád je hledal. To je prostě celý on. Náš Oski.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petra (alias P.O.) Petra (alias P.O.) | 29. prosince 2010 v 10:56 | Reagovat

Tak fajn, je mi to jasné ... Největší cíťové jsme my dva s Oskarem! ;-)
A náhodou, já už si taky zvykám, dej mi pár dní, maximálně týden a je to OK. :-)

2 Lucka Lucka | 30. prosince 2010 v 17:54 | Reagovat

už Péťo? nebo ještě ne? :-)

3 Zdena Zdena | 3. ledna 2011 v 23:05 | Reagovat

Lucka, tie milé problémy so šteňatami prešli k nám :-) Stromček máme na vyvýšenom mieste, v podložke na stolíku kráter, rozhryzený kábel na internet. Najviac nás rozčuľujú visačky - na uterákoch, na mojich nových papučiach, na dekách - všade ich likvidujeme (čo až tak nevadí, lebo mne sa tiež nepáčia, akurát, že neviem pri akej teplote môžem tie deky prať). Vonku si pripadám ako paranoik, nám totiž vonia a chutí všetko a keďže v okolí sa nám pohybuje všeličo, vkuse vykrikujem fuj, nesmieš, pusť :-D Aisha je stále trochu bojko, aj keď po 2 stretnutiach dá novému človeku šancu, t.j. priblíži sa k nemu a oňuchá :-) Ale doma je veľká frajerka, zostali jej tie bitkárske sklony, akurát že to schytáva Adam :-) No a ten pobyt z raného mládí s Vaším Oskarom na nej zanechal stopy v podobe pohybu šelmy, ktorá ak na niečo nemôže vyliezť, tak to skúša napriek pádom dovtedy, kým tam nevylezie. Je to ako s malým dieťaťom. Pokiaľ nechceme, aby to bolo zlikvidované, musí to byť uložené v určitej výške :-D

4 Lucka Lucka | 4. ledna 2011 v 0:31 | Reagovat

[3]:Milá Zdeni, dospěla jsi do stadia vhodného k založení svého blogu... :-) jsem ráda, že se s Aishou nenudíš, vidno, že u nás skutečně získala skvělý start do života, jak bylo zmíněno na FB :-) Mimochodem, už jsem se bála, že se něco děje, dlouho jsi se neozvala. A s fotkama jsi taky na chvostě, oproti ostatním... ale chápu, že úklid a opravy v domácnosti, jíž okupuje štěně šeltie, zaberou poměrně dost času. Jak jste na tom s váhou?

5 Zdena Zdena | 4. ledna 2011 v 23:15 | Reagovat

No dnes som kúpila digitálnu váhu - do 180kg, takže Aisha môže pokojne priberať :-D Teraz váži 2,2kg. Veterinár mi odporučil okrem Calopet aj Plerasan V - na podporu imunity, oboje jej veľmi chutí. Čo sa týka tých fotiek, konečne som v tom našom chaose našla správny kábel, ale sťahovanie fotiek mi hrozne dlho trvá, nemám na to nervy. Skúsim to zajtra a ak prejdú, tak Ti dám vedieť. U Aishi razíme heslo ala reklama na Kofolu - Keď ju miluješ, nie je čo riešiť :-) Občas sa bavím na tom, ako som mala obavy z Elišky, že asi bude pre nás moc divoká a práve divocha sme si vybrali :-) Je fakt, že sa s ňou nenudíme a je to po synovi, ďalšia škola mojej trpezlivosti :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.