Hoří hovno?...

13. prosince 2010 v 2:34 |  Štěňata - vrh A
Tak máme za sebou další návštěvní den. Dopoledne se přiklouzali Tišňováci hledajíc mezi hromadami tajícího sněhu místečko na zaparkování jejich MPV. Snaha byla marná a tak byla z auta vypakována mládež a Hana s krabicemi napečených zákusků, zatímco hlava rodiny se jala objíždět okolí. Krabice se zákusky slibovaly mnohá sladká potěšení, což se po rozbalení více než potvrdilo. Haninu píli a pozornost jsem oplatila ve velkém stylu kávou a čajem, neboť odchov štěňat mne uvrhl za hranici bídy a nadto měli dneska v Jednotě z technických důvodů zavřeno, což mi bohužel překazilo plány na podvod s bábovkou.
Tišňovák
Tišňovačka
Tišňovátko a Borodinová
Kromě zákusků přijely i Pardubické piškoty, jimiž byly vyzbrojeny především děti. Pardubické piškoty zajistily dětem u smečky značnou popularitu, šustění pytlíku nebralo konce a chvílemi to i vypadalo, že pod náporem piškotchtivých osrstěnců dojde na kapitulaci a pytlík jim bude pokorně odevzdán k neřízené konzumaci. Nutno ale říct, že malá Tišňovačka nakonec celou situaci se ctí ustála.
malá Tišňovačka


Návštěva to byla velmi příjemná, štěňata byla akční, mladá černá Borodinová byla více než akční, neb tam šlo o žvanec, děti byly též akční, zkrátka byl šrumec a co víc dodat. Jenže jedna káva a jeden čaj dlouho nevydrží a štěňata už také odpadala a tak se posléze vyhladovělí Tišňováci začali míti k odchodu s tím, že ačkoliv jindy to nejedí, tentokrát navštíví nejblížšího "mekáče" a skoupí všechna menu.


Odpoledne mě pak navštívila krásná Šárka celá v černém :-) se svým přítelem, která mne velmi potěšila konstatujíc, že na to, že se zde chovají štěňata a vůbec tolik zvířat, tu není zas až takovej bordel. Šárka naštěstí nepekla a tak i vodu se šťávou jsem jim předkládala s lehčím srdcem.
Šárka celá v černém
I tentokrát byla štěňata akční, mladá Borodinová byla akční přesto, že nešlo o žvanec, děti nebyly akční, neb tu žádné nebyly, takže super. Vrh byl náležitě zhodnocen a pomuchlován a obdiv si vysloužil též náš krasavec Oskar, který na oplátku za ty komplimenty zanechal část sebe na Šárčinom oblečení.

focení Oskara

Kdysi mi jedna má kamarádka řekla, že kdybych měla psát o hovně, bude to na celou stránku. Nevím, jestli se mi to podaří roztáhnout tak, abych dostála jejímu odhadu, ale každopádně je to téma, které momentálně naplňuje celé naše dny, takže proč by to nakonec nenaplnilo stránku.
Jde o dvě věci. Jednak tedy o vyprodukované množství a společně s loužičkami o značnou obtížnost následného úklidu a jednak o zásadní otázku, zda hovno hoří. Tedy to psí, o velbloudím jsme již byli všichni poučeni. Začněme tedy nejdříve popisem komplikovaného procesu odklízení štěněcích výkalů, abychom poté plynule navázali na problematiku jejich následné likvidace a dospěli tím nakonec i k případné odpovědi na otázku ohledně jejich vznítivosti.
Tak tedy úklid. Pro ilustraci budu popisovat ten ranní, tam je přítomen ten dramatický podtext nedostatku času.
Ráno vstanu a shlédnu tu spoušť, naštěstí z větší části zhotovenou na novinách. Za obecného veselí již dávno probuzených štěňat, z nichž minimálně dvě mi visí na nohavicích a dvě mi srdnatě útočí na palce či na paty, čímž je znesnadněno setřásání těch zakousnutých, chápu se připraveného mopu a šoupu nohama směrem k zásobárně čistých novin. S balíkem čistých novin v jedné ruce, mopem v druhé a štěňatama zakousnutýma v nohavicích se přišourám k bedně, abych sklidila fujtajbly na novinách před bednou a mohla se dostat na noviny do bedny, z níž si krysy též udělaly WC. Stírám nejprve rozťapané loužičky na podlaze, což vyprovokuje piraně k opuštění mých nohavic a k zákusu do mopu. Nemám čas se s nima dohadovat a tak vytírám z větší části štěňatama, z menší části mopem. Když je hotovo, vrhám se na likvidaci znehodnocených novin, které jsou po ránu nasáklé skrz na skrz a je tedy potřeba vyhodit všechny vrstvy. Vrhám se do práce, štěňata opuští mop a jdou mi pomoci. Zatímco se s některými z nich zaujatě přetahuji o hnusný noviny, další mi močí za zády. Nechám tedy noviny novinama a sháním mop. Mop byl mezitím odtažen směrem k hale. Jdu si pro mop a štěňata skrz tu louži za mnou. Utírám ťápoty i louži z menší části mopem a z větší části štěňatama. Jsem už mírně vytočená a začínám se potit, proto vztekle odhazuji mop i se štěňatama co nejdál a snažím se využít několika sekund do jejich návratu k bleskovému sběru těch novin. Už mi celkem nezáleží na tom, abych to nějak solidně poskládala a vešlo se mi to tak do koše, takže to brutálně muchlám do jednoho obrovského chumlu. Mám sotva hotovo a štěňata už jsou u mě. Otírají si o mě mokré pacičky a vrtí při tom ocáskama, jako kdybychom se právě viděli dnes poprvé. Jedno z nich se mi jde vyčůrat na tu neposkvrněnou podložku, na kterou hodlám rozložit čisté noviny. Pronesu pár neslušných slov, spočítám kolik chybí do osmnáctého a povzbuzena výsledkem plním si náruč těma špinavejma novinama. Ovšem ejhle, koš je plný. Stojím bezradně u toho koše, v náručí provlhlé noviny a nahrbená Máša se právě začíná točit dokolečka. Je mi to tak nějak už jedno a jsem rozhodnuta vybojovat své vítězství nad košem. Rvu tam teda tu hromadu novin co mi síly stačí a už to vypadá celkem nadějně, když tu najednou se nořím do útrob odpadkového koše. Jsem šikovná holka a nějak jsem to vybalancovala, ale na pravé ruce mám namatlanou hořčici a na levé na nehtu napíchnutej odřezek z vepřového. Scvrnkávám odřezek a odcházím do koupelny umýt si ruce. Štěňata jdou se mnou a krátí si chvíli trháním koupelnové předložky. Budím děti a chystám se jít pokládat čisté noviny. Jedno ze štěňat pokračuje v započaté práci v koupelně, dvě kvičí dožadujíc se vstupu do dětského pokoje a čtvrté stoupá po schodech do patra. Tenhle stav mi plně vyhovuje a letím zpět do kuchyně, abych stihla položit ty noviny. Šustění čerstvých novin ale na ty zmetky působí jak červená na bejka a už se z haly řítí velká Steeplechase přímo na mě. Po chvíli urputného zápasu mezi mnou, štěňatama a novinama mám konečně hotovo. Stírám pot z čela, kašlu na bednu a jdu se konečně vypravovat. Když se vrátím z koupelny zpět do kuchyně vidím, že na čistých novinách jsou dvě dosud nevsáknuté louže a jedno hovno. Na podlaze mokré ťapky. Do koše už se v žádném případě nic nevejde a potřebuji jednat rychle, než se to zase vsákne a než to zase všechno rozšlapaj. Bleskově balím vrchní noviny i s hovnem, cestou stírám ponožkama ty mokré ťápoty a mířím ke krbu, v němž už jen žhne posledních pár kousků dřeva. Noviny po chvilce vzplanou, já s uspokojením sleduji plamen a přemítám, zda by tak pěkně hořely, bylo-li by v nich zabaleno štěně místo hovna. A v tom mě to napadlo a nesmírně to podnítilo mojí zvědavost, totiž zda to hovno shoří či nikoliv. Jsem odhodlána dojít k výsledku stůj co stůj a proto po odhoření novin beru pohrabáč a zkoumám spáleniště. Ale ať civím, jak civím, nikde nic nevidím. Buďto to shořelo, nebo se to smrsklo na něco miniaturního, co nelze pouhým okem rozeznat. Jsem připravena pokus zopakovat během následujících dní a to bez novin, aby výsledek nebyl zkreslen a já mohla celý proces nerušeně pozorovat přímo. O výsledku budu neprodleně informovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanka + Emča Hanka + Emča | 13. prosince 2010 v 6:09 | Reagovat

Super čtení :-D  a krásné fotečky, můžeš mi tu s Janou poslat na mail, určitě jí bude chtít vytisknout. Dík.

2 Zdena Zdena | 13. prosince 2010 v 7:08 | Reagovat

Už sa tešíme na pokračovanie :-)

3 Míša a Cori Míša a Cori | Web | 14. prosince 2010 v 16:38 | Reagovat

Dobrý den,
výborné povídání a krásná štěňátka :-)  :-D Hodně jsme se nasmála.. :-D  :-D  :-D
Už se těším až budu taky chovat.. :-D za pár let... :-)  :-D

4 Lucka Lucka | 17. prosince 2010 v 2:01 | Reagovat

[3]:Díky Míšo, až budete za pár let chovat, užijete si spoustu legrace :-)

5 Iva macurová Iva macurová | E-mail | 20. května 2012 v 17:18 | Reagovat

VÝBORNÉ, UŽ DLOUHO JSME SE TAK NENASMÁLI !!

6 Bond00vedle Bond00vedle | 20. května 2012 v 21:04 | Reagovat

Krása :-D

7 karin karin | E-mail | Web | 31. května 2012 v 10:37 | Reagovat

pěkný den, musím se přiznat, že při čtení mi tekly slzy, doslova tady ječím smíchy, nebot vše co tady píšete je naprostá pravda. Jen vás obdivuju, že jste to stihla hodit i do PC, já totiž běžně odpádávám, asi spím i ve stoje, popřípadě metr před postelí a na postel padám v hlubokým spánku, aby mě ty potvory asi za za půl hodiny vzbudily .-)) Možná máte více času proto, že máte těch pyraní jen 4. Díky plodnosti mých fen/jsou take větší/ a škodolibé radosti mi totiž rodí 8-11 kousků, což v takových 6-8týdnech je demoliční četa v pravém slova smyslu!! Díky za krásný den .-))

8 Eva Eva | Web | 19. července 2012 v 22:58 | Reagovat

Super čtení, dlouho jsem se tak nezasmála!!! Přeju hodně úspěchů vašim pejskům :-D :-D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.